Atletika v Moravskoslezském kraji je na vysoké úrovni
Přečtěte si rozhovor s J. Železným a manažerem mítinku Zlatá tretra A. Juckem:
Jak byste zhodnotili současný stav atletiky v Moravskoslezském kraji a které úspěchy za poslední roky považujete za největší?
Jan Železný: Z mého pohledu je atletika v MSK na vysoké úrovni. Péče o atlety je dobře strukturovaná a na sebe navazující od přípravek až po Krajskou atletickou akademii Ostrava, CISO, Olymp Ostrava. Vytváří prostředí kooperace a podpory vzájemného růstu. Je zde vytvořena síť komplexních služeb – nutroce, psychologie, lékařské a fyzioterapeutické zabezpečení prakticky na úrovni reprezentace, a to navíc v prostředí infrastruktury, která v zemi nemá obdoby. Je zde tunel, posilovny, jediný plnohodnotný atletický stadion pro velké soutěže, relativně kvalitní ubytování v jeho blízkosti, jediná atletická hala, kterou využívají i zahraniční atleti, včetně hvězd jako Ewa Swoboda. I když jsou některé prvky zastaralejší, lze s nimi výborně pracovat, a zlepšit lze vždy vše. Zároveň je zde několik desítek let organizátorských úspěchů od MS do 17 let, ME do 23 let, Kontinentálního poháru, celých těch 63 ročníků Zlaté tretry, každý rok aspoň jeden národní šampionát atd. To všechno tvoří jeden celek. Podmínky jsou zde tedy skvělé. Jako klíčové ale vidím to, aby se našla kvalitní cesta k předávání atletů od mládežnického trenéra až k seniorskému, aby se zachovala kontinuita a hlavně – aby bylo dost schopných, nadšených, vzdělaných a zkušených trenérů.
Co by podle vás mělo být prioritou při podpoře mladých atletů v České republice, aby mohli dosáhnout mezinárodního úspěchu?
Jan Železný: Prioritou by měli být trenéři natolik špičkoví, aby dokázali podchytit mládež, vést ji ke kvalitnímu vztahu k atletice, k tomu, aby jim láska k atletice vydržela co nejdéle. Ideálně celý život – tak, že když jednou skončí s aktivní kariérou, aby pro ně to prostředí bylo natolik atraktivní, že v něm budou chtít dále zůstat, předávat své zkušenosti a systému je vracet na pozicích trenérů, fyzioterapeutů, psychologů, lékařů… Citlivé je období kolem 17 let, kdy od atletiky odchází řada lidí. Trenéři musí znát trendy, být schopni a ochotni růst a vzdělávat se, musí být částečně psychologové, mít sami v sobě jasno. No a mladí atleti by měli vědět, proč něco dělají a čeho chtějí dosáhnout. Být nohama na zemi, a ne hlavou v online prostoru. Měli bychom umět dokázat v mládeži probudit snahu jít za vytčeným cílem a pracovat na sobě. Jsou to vysoké nároky na celý systém, ale zdá se, že v MSK mají dobře nakročeno.
Jak by mohly školy a místní sportovní kluby lépe spolupracovat na podpoře mladých atletických talentů?
Jan Železný: Sportovní školy v regionu mají historicky velkou kvalitu. Helceletová (roz. Rosolová), Bába, Ogrodníková, to je jen několik jmen, která vyšla z tohoto regionu. Je zde skvělá mládež. Aby jí však zůstávala vášeň pro sport a odhodlání dát mu maximum, musí vidět atletiku naživo. V tom hraje velkou – a myslím, že ne zcela doceňovanou – roli i Zlatá tretra Ostrava. Tady se děti, mládež nadchnou, když zažijí tu energii, emoci, sílu, vidí nejlepší světové atlety naživo. To je nenahraditelné.
Pro školy a kluby pak ale není jednoduché držet krok s dobou v technickém a technologickém vybavení, ke kterému taky patří dostatečně erudovaní trenéři a lidé, kteří se kolem sportu pohybují. V tomto ale vypadá nadějně spolupráce krajské akademie s Ostravskou univerzitou na akreditaci trenérské jedničky zde v Ostravě. Tohle by mohlo dát trenérům pocit větší jistoty, že když se vrhnou do této náročné práce naplno, dokáží se uživit i dál růst. Na tomto poli je také před celou atletickou komunitou velký kus práce.
Organizace Zlaté tretry je významně spjata s vaší kariérou. Co vás na této práci nejvíce těší a jak přispívá mítink k rozvoji regionu i české atletiky?
Jan Železný: Je to další pokračování mé životní cesty. Pro mne byla Tretra po OH vždy nejvýznamnější soutěž. Když jsem dostal nabídku být ředitelem mítinku, byl jsem potěšen. Mít v zemi tak významný mítink je důležité. Pomáhá rozvoji české atletiky, propojuje české prostředí s odborníky ze zahraničí. Dává českým atletům možnost plnit limity na velké akce před domácím publikem, ve hře jsou kvalifikační body do rankingu. Přímý přenos ze Zlaté tretry se pak vysílá do 140 zemí světa, což je velká propagace Ostravy i celého regionu. Svět zaznamenává, že existuje Ostrava. Přijede a podívá se. Navíc, je to dlouhodobě se konající akce s velkou tradicí. A ani těch není ve světě zas tak moc. Tretra tady prostě vždy bude.
Jaký význam mají pro vás a vaši práci mezinárodní kontakty a spolupráce s ostatními atletickými organizátory po celém světě? Můžete uvést příklad, jak tato spolupráce přispěla k úspěchu vašeho mítinku?
Alfonz Juck: Umíme si navzájem pomáhat při dohadování se o termínech a výběru disciplín. Pokud jsou mítinky termínově tak blízko, že atleti mohou přejet z jednoho na druhý, tak je spolupráce ještě užší, je možné pak sdílet náklady na dopravu. Mítinky sice soupeří o to, který bude v daném roce lepší, bude mít více rekordů, více hvězd, diváků, nebo vyšší celkové hodnocení, ale tohle všechno je taková přirozená, konstruktivní rivalita a naší prioritou jsou přátelské vztahy.
Jak obtížné je v současné době získat finance na organizaci mítinku takového rozsahu, jako je Zlatá tretra Ostrava?
Alfonz Juck: Ano, toto je vždy rozhodující otázka, naštěstí mítink se může spoléhat na jistotu, a to je podpora města Ostravy, Moravskoslezského kraje a Národní sportovní agentury. V České republice je však stále více poměrně velkých akcí. V Moravskoslezském kraji obzvlášť. Byli bychom proto velice rádi, kdyby se Zlatá tretra stala jakýmsi rodinným stříbrem i pro regionální silné firmy, kterým může přinést jak silnou marketingovou a vztahovou platformu, tak i dobrý pocit, že je tato světová podívaná i „jejich“. Konkurence mezi mítinky je celosvětově náročná. Naší povinností je třeba i atraktivita TV přenosu. Představení fantastických výkonů atletů je třeba podpořit třeba technologickým zázemím, samotný stadion by už také potřeboval modernizaci. Jeho rekonstrukce proběhla téměř před deseti lety. A vytěžují ho intenzivně dva sporty. I péče o diváka a fanouška vyžaduje své.
Je prostě důležité, ale i velmi náročné držet krok s těmi nejlepšími i ve finančním zabezpečení. Je rozdíl mezi hmotným zabezpečením už i v Polsku, natož pak v Curychu, Bruselu nebo Lausanne. Ostrava sice stále vítězí svou lidskostí, útulností a organizátorskou profesionalitou, ale určitě by jí slušel i posun v zázemí mítinku.
Co obnáší přivést světové atletické hvězdy, jako je například Armand Duplantis, na Zlatou tretru v Ostravě?
Alfonz Juck: Je to dlouholetá mravenčí práce, kontakty s předními světovými manažery i přímo atlety. Neustále musíte držet prst na pulsu dění, komunikovat celý rok a udržovat „horké linky“. Vždy je to o plánu, koho bychom na daný rok chtěli do Ostravy přivést. Také o termínu, programu disciplín, který se tvoří prakticky hned po skončení aktuálního ročníku. Pak už, když jsme ve fázi potvrzování startu, musí být vyřešeny ekonomické otázky a další detaily. V případě Duplantise například to, jak se dají dopravit tyče. Množství dalších detailů, které je třeba řešit. Od oznámení účasti atleta až po jeho opuštění Ostravy může uběhnout i několik měsíců. Tak dlouhodobá práce s mnoha proměnnými to je.